Tak jsme si odehráli poslední turnaj seriálu Tatrancupu, tentokrát v Teplicích. A musím říct, že to asi bylo to nejlepší. Perfektní počasí, za zády kolos ligového stadionu a celkem dobrý výkon, i když jsme prohráli všechny 3 zápasy. Se všema soupeřema jsme odehráli vyrovnaný mače, hrábli jsme si až na dno (během 2 hodin jsme odehráli 1,5 čistýho času fotbalu ve 23 stupních na umělce). Odměnou nám byla návštěva útrob stadionu a focení na trávě slavných Stínadel. V hromadě zápasů a výsledků jednotlivých turnajů na podzim a na jaře chci všem poděkovat. Dětem za bojovnost a odvahu pořád a pořád nastupovat proti silným soupeřům, rodičům za trpělivost a chuť jezdit po republice a Milanovi Franzovi, že si na to všechno uměl udělat čas a nervy, neboť jako směnař ve Spolaně nadělával směny v týdnu, aby s náma mohl jezdit. A věřte, že kočírovat Vaše ratolesti na střídačce, to je někdy radost. V každým pádě to včera skončilo, my si z toho budeme brát zkušenosti do další fotbalové práce, protože díky kvalitním soupeřům jsme se mohli mnohému naučit a mnohé jsme odkoukali. Standa Míšek