Slušelo by se
na sklonku sezony provést hodnocení jejího průběhu. Problém je, že
já na to potřebuji čas, prostor, chuť a polibek múzy. Zkusil jsem
to urvat rumem - šlo to, ale psal jsem nesmysly. Nevyšly ani
polibky manželky mojí ani cizí - to by zas p. Havlík neotiskl. Do
toho mi neustále volá Petr Čech z Arsenálu, že netrefil z tréninku
domů, že po něm chce trenér, aby vybíhal na centry, že si chce
koupit nový bicí a nemá na ně, že ho pořád zvou na srazy repre a
pak nemá čas na rodinu........
No a já mám
popsat sezonu libišských přípravek. Nakonec se to všechno potkalo,
do ruky se mi dostalo tričko s potiskem přípravek roku 2003-2004 a
mohl jsem se na chvíli vrátit včase. Byl jsem tam o 11 let
mladší, čerstvější. Uvědomil jsem si, jak nádherný roky směrem k
dnešku to byly. Díky Vám trenéři - tátové, dědové,strejdové,
kteří jste nasadili svůj volný čas, svoje auta s benzínem v pravdě
s cizími dětmi a za ty leta, bez jediný koruny, jakýkoliv
odměny, naopak třeba soustředění jste měli jako dovolenou a za
svoje. Ale na tričku jsou i děti, se kterými jsme to tenkrát
odstartovali. Dneska už z velký většiny dospěláci, ty nejstarší už
makaj a vstupují do svých životů. Chtěl bych jim popřát moc
úspěchů, hodně pohody a nejvíc zdraví - oni to ještě nevědí, ale
bez toho nejde nic dobře. Říkám to i proto, že na tričku jsou i
Honza Krejza a Kuba Čermák, který už nikdy nepotkám. Rodiče, děti,
trenéři, funkcionáři - všichni jsme živý organismus, neustále se
vyvíjíme a nejen fotbalově, někdy to někde zaskřípe, ale nikdy
nebylo tak, aby jsme to nevyřešili. Někdy jsme i zvedali hlas a
někdy zase panáka s rumem. Nechci se jen dívat dozadu, byť by tam
bylo příběhů na hodiny a hodiny vyprávění. Vás spíš bude zajímat
zítřek " A tak to ma byt, tak je to spravne".
Letošní sezonu
jsme dokázali naplnit ročníkově a ve všech kategoriích dětmi, které
se fotbalem chtějí bavit a tak bavit i nás. No a tak už bych ani
nemusel pokračovat neb ten hlavní smysl dětského fotbalu jsme
splnili. Ale sluší se alespoň letem-světem.
Starší
přípravka (ročník 2004 a 2005) hrála těžkou sezonu.
Řekl bych, že se celou sezonu prali spíš sami se sebou než se
soupeřem. Odehráli solidní podzim a přes kvalitní zimní přípravu si
pro jaro naložili těžkou káru a v elitní skupině tahali za kratší
konec. V nové sezoně je čeká ještě těžší úkol. Kategorie mladších
žáků, byť v okresní podobě, bude hlavně pro 2005ky kokosovej ořech.
Tady bych Vás všechny dotčené poprosil o pomoc, chceme-li zalepit
do budoucna díru po starších žácích, tak tady je šance, tak ji
nepromarněme. Trenérům už jsem děkoval, ale tady to zopakuju. Ono,
když se výsledkově nedaří, a když k tomu ještě řešíte svoje
problémy a přesto do toho jdete, tak to uznání sem patří. Bylo
spousta typérů, který předvídali černý konce starší přípravce, ale
TA přečkala a s odřenejma ušima jde dál a věřím, že o mnoho
zkušenější.
2006ky
vyzrály v mladší přípravce jak víno, okres odehrály exelentně, zimu
na milovických turnajích strávili pokaždý na bedně a po zásluze si
zahrály krajský finále v Čáslavi. Celou sezonu odehráli v outlým
počtu a bez pomoci 2007iček nevím, jak by to zvládly. Nicméně je to
v konkurenci velkých okresních týmů ukázka
několikaleté cesty za sladkým ovocem. Jsem u toho ročníku a
opět musím opakovat - nehodnoť fotbal u malých ročníků. Mnohdy se
po roce, po dvou spleteš a o to víc potěší, když se ta
trpělivost vyplatí. A o to u dětí jde asi především. Na podzim
ji čeká těžká práce ve starší přípravce, tak uvidíme.
2007ičky
- zvláštní ročník. V průběhu sezony přišlo z jiných oddílů
několik borců různý fotbalový kvality a museli jsme řešit jak dál.
Myslím, že jarní přihlášení do mladší přípravky, byť té nejslabší
skupiny, bylo pro kluky dobrý, neboť se dostali častěji do hry. Teď
spíš bude na rodičích, aby nevynechávali, aby práce trenérů měla
smysl. Nakonec výsledky týhle party byly výborný, jak na turnajích,
tak v okresním přeboru a určitě jsou tam borci, kteří ukazujou, že
to v mládežnickým fotbale nemusí být špatný.
2009ky
- ne ne ročník 2008 jsem nepřeskočil, ale není jich ani
do mariáše. Tady jsme prostě v náboru zaspali a jestli to
nedoženeme, teď tak se nám to v budoucnu vrátí
jak bumerang. Nicméně 2009ky jsou jiná kapitola. Trenér si je
nejspíš všechny adoptoval a maká s nima do úmoru. Vlezli do
soutěže, která je určená o rok starším a i turnaje ve většině hráli
proti 2008ičkám. Ale vidím tam dobrou partu rodičů a to je záruka,
že to půjde správným směrem. Je fajn, že mezi sebe zapojujou i
2010ky a budujou tím jádro nových náborových ročníků.
Školička -
určitě ji nezapomenu vzpomenout - je to podhoubí budoucna a mám
radost, že jich vidím úterky a čtvrtky dost a jako odměnu mají
přihlášený svoje první
turnaje.
Na podzim
proběhnou nové nábory a já věřím, že jim kamarádi ve zbrani budou
přicházet na pomoc. Tak jo. S dobrým pocitem otočme list,
užijte si prázdniny, načerpejte nové síly. Trenéři se zbaví tiku v
oku a třesu v levé ruce a až přijde čas, tak v Libiši zas
AHOJ.
Standa
Míšek