Soustředění přípravek na hotelu Ort

Táta Davida Pokornýho mě vyzval, abych napsal hodnocení letošního soustředění. Tak a teď nevím, jestli napsat pravdu a jít do vyhnanství anebo napsat taky pravdu a nechat se pro ní upálit. Nikdy jsem nebyl hrdina (známej říká: buď rád, moc se za to nebere) a tak v krátkosti, jak jsem přežil.

V úterý tradiční odjezd vlakem a letos bez výluky!! až do Bolky a bez dalších problémů až do cíle. U Ortů jsme už počtvrtý a tak nás nestor výpravy Pavel Labounek ubytovává už ve vlaku a všechno připadá, jak když tam jezdíme čtvrtletně. Kladnou změnou bych hodnotil nepasterizovaný Gambrinus, dá se jich vypít deset a hlava nebolí, jenom obsah soudku – 30litrů - není vhodný pro žíznivou karavanu. Každý večer fotbal v televizi a tak jsme rozjeli sázkovou kancelář, Pavel Labounek (zřejmě jediný z nás, kdo fotbalu rozumí) nás oškubal a zbytek soustředění listoval v katalogu cestovní kanceláře.

Ve čtvrtek jsme se díky přítomnosti Víti Burdy a jeho autobusu vypravili do Dětenic a poseděli v historické restauraci a losem se dostalo i pár šťastlivců na ukázku rytířských soubojů. Jirka Havlíček dokonce v reklamní pauze ukázal přítomným svého koně a za velkého povzbuzování s přehledem porazil svého soupeře. Asistentka, která vítězství změřila, řekla, že to bylo vítězství o hlavu.

No a pak přišel pátek a jarmark v Sobotce. Bohatá nabídka, skvělý program, no nemělo to chybu. Teda mělo: za 1.sobotní odjezd a za 2. malý kapesný účastníků zájezdu. To musíme napřesrok změnit.

Po obědě v sobotu jsme nastoupili do autobusu (tady bych ocenil nápad Romana nechat kufry při příjezdu v autobuse a urychlit tak sobotní odjezd a navíc máte jistotu, že tam nic nenecháte). Cesta domů v pohodě – rozdali jsme všem zbytek kinedrylů, Míla Franz konečně našel foťák a udělal na zastávce pár fotek (bohužel dětí z jiného zájezdu). Nevadí – nakonec jsme i letos předali děti všechny a zdravé a nezraněné a o to tady šlo.

Standa Míšek

Společné foto s průvodkyní Humprechtu Ivou