Musím se přiznat. V sobotu jsme vyloupili Benátky. Tedy ty nad Jizerou. Tolik zlata na krku, to se hned tak nevidí. Rozhodně jsme si to Mílou Franzem v 8 hod. ráno, když jsme tam přijeli, ani ve snu nepředstavovali. Při odjezdu v 17 hodin to byla krásná realita. Už snad tradičně jsme v obou turnajích měli pouze jednoho na střídání, takže si všichni mákli. Nebylo by ale fér jenom chválit. Před prvním zápasem nám pořadatel předal sedativa pro Pavla Labounka nejst. (neznají ho - prostě to prožívá), ale nutno dodat, že v závěru jsme si to užili všichni. A hlavně jsme zase skončili před Mělníkem. Odpolední turnaj 06ek byl zoufale vyrovnanej a o našem zlatu se rozhodlo o prso Jarmily K...........é. Bohužel nás pořád pronásleduje zahazování i tutovejch šancí a tak jsem poprvé viděl emoce i u Milana Franze a odnesly to trenérské desky a obložení haly. Musím se zeptat Popse, jestli nemá známýho terapeuta a nebo sebou budu vozit rum. Říká zase jinej Pospíšil, že to zabírá taky. Jinak točili výbornýho trkavce a podávali skvělou česnečku. Takže Benátky, Benátky, ty já mám nejradši, Benátky, Benátky, ty já mám rád. Standa Míšek.