Muži A: Mozolov 2014, zimní soustředění 8. - 12. února

1. den

V sobotu 8.2. jsme odjeli na soustředění do Mozolova, po cestě jsme od 10.00 hráli přípravné utkání na umělce v Benešově s účastníkem I.A třídy s Poříčí nad Sázavou a vyhráli jsme 3:0 (2:0), branky stříleli Těmín, Matoušek a Baratynskyy. Utkání se hrálo ve slušném tempu za naší stálé převahy, měli jsme i dostatek brankových příležitostí, ale koncovka nebyla úplně stoprocentní. Na utkání s námi nejeli Hrdý a Trnka, kteří po dohodě hráli futsal a dorazí na soustředění až ve večerních hodinách.
Po utkání jsme se přesunuli do Mozolova a po obědě jsme se ubytovali, odpoledne nás čekalo seznamování se s krásnou přírodou...

Vágner - Bartoň, Trojan, Franz, Těmín - Škoda, Kejval, Řepka, Čadek - Baratynskyy, Matoušek střídali Jiráň, Kabyl, Ryšlavý

Václav Havel: Dobrá příprava, kluci si zahráli s chutí, ke konci bylo vidět, že kluci už povědomě trošku zvolnili a připravovali se na odpolední proběhnutí. Ale musím je stejně pochválit, ke všem tréninkům přistupují zodpovědně, na soustředění je nás osmnáct, budeme se snažit odtrénovat dle plánu a hlavně se těšíme na bazén a vířivku, máme sebou dva maséry, tak snad to vše bude v pohodě.

V sobotu večer a v neděli ráno

Sobotní večer byl věnován teorii a hlavně rehabilitaci, tak aby mužstvo bylo v plné síle na nedělní tréninky. Neděle ráno začala tradičním výběhem s během 1800 m z kopce, pak samozřejmě musel přijít protikopec při cestě zpátky..., nikdo zatím nebrblá. U snídaně proběhlo rozlosování trojic na střelbu, odměny jsou opět tradiční, vítězná trojice nakopne třikrát míč z kopce nejslabším střelcům, druzí jeden míč čtvrté trojce. Nejhorší trojka bude obsluhovat u oběda v plavkách, čepici a rukavicích..., slečna, která nás normálně obsluhuje, se má na co těšit...

2. den neděle večer

Je 23.00, tedy večerka, v celé budově je absolutní ticho, jen lehké oddychování, na některých pokojích bylo ticho a zhasnuto již před večerkou. Únava se začíná projevovat. Pojďme si zrekapitulovat dnešek. Po ranním výběhu proběhlo losování trojic na střelbu. No a pak dopoledne jsme si zastříleli na přírodní trávě, která byla příjemně měkká a tak střelba mohlo mít také kvalitu. Gól po dorazu se počítá za bod, přímou střelou za dva a od tyče či břevna za tři. Do branky jsme si natáhli síť, ale při některých pokusech by byla potřebná hodně daleko od branky, někteří střelci si museli pro balón běžet směrem k nedalekému rybníku nebo k lesu. Každý takový pokus je komentován protivníky, odpovědi "střelců" nebyli vždy ve spisovné češtině. Trénink měl nejen kvalitu, ale i dost humorných situací. V závěru jsme měli akce trojic s následným centrem a zakončením. Centrující hráči, kteří si míč předkopli více než bylo třeba, poznali, že i skot občas navštěvuje okolí hřiště. Ti, kteří měli takto znečištěné kopačky, říkali, že to je od  mozolovského krtka, který prý dělá kopečky do šířky....
Trojice Bartoň, Čadek, Ryšlavý bojovala až do posledního kopu, ale těsně zůstala na posledním místě. Třikrát museli seběhnout kopec pro míč, přinést ho a znovu běžet, vítězné trio je vůbec nešetřilo a míč jim nakopli opravdu velmi daleko. Pak museli uklidit hřiště a rychle se šli připravit na obsluhování u oběda. Jejich úbor byl skvostný - oranžový rozlišovák, plavky, čepice a rukavice. Brali to v pohodě a nezapomněli při servírování patřičně popřát dobrou chuť...Na jejich omluvu je potřeba říct, že ne všechny míče byly perfektně nafouknuté. Kompresor přivezl obětavý prezident v sobotu, v neděli po snídani odjel, zřejmě pod tíhou prohry v sobotním mariáši ho ale zapomněl vyndat z auta a odvezl ho zpět domů...

Václav Havel: Je tady skvělé počasí, je tady i stejná nálada, odpoledne jsme měli sérii běhů v mírném kopci, kluci makají na doraz, jsme spokojeni. Po večeři krátké posilování spojené s protahováním a pak bazén s teplou vodou, někteří hráči se vrátili o deset či patnáct let zpátky, Jarda Škoda asi o třicet let, gumové míče, nafukovací slon a další plavecké pomůcky létali ze strany na stranu bazénu, nikdo by nepoznal, že je na soustředění chlapů. Je jasné, že dodržování večerky tady nikdo nehlídá, vždyť o osm hodin později se všichni zase uvidíme před chatou v teniskách...dobrou noc... 

3. den - pondělí

Ráno jsme si vyběhli na kopec a za protějším kopcem začínalo vykoukávat sluníčko, my měli krásný pocit, že jsme byli rychlejší a vykoukli jsme z postelí dřív...
Po snídani probíhalo nové losování trojic na střelbu, tentokrát čekala na poslední trojku série povinností: nejdřív jim každý hráč nakopl míč pod kopec (někteří by snad i riskovali natržený sval, jen aby míč nakopli co nejdál), míče museli posbírat a všechny odnesli na chatu, zrovna tak všechny kužely. Obsluha u večeře tentokrát v normálním oblečení. Po losu každá trojka řekla slovo, s tím že poražení vytvoří báseň, příběh, prostě cokoliv. Ona slova byla buben, hodiny, jablko, Liborek (jméno druhého nového maséra). V noci na pondělí mrzlo, a tak hřiště nebylo tak měkké a kvalitní jako v sobotu, hodně to skákalo, především střely po zemi se občas nečekaně zvedly a zaskočily brankáře. O co více kluci přizpůsobili pohyb a nápřah terénu, o to více jsme zažili srandy. Soutěž ve střelbě byla dlouho vyrovnaná a nakonec na nepopulárním místě překvapivě skončila trojice, která patřila k favoritům - Trojan, Hrdý, Jiráň. Tato trojice si vůbec možnost tvorby něčeho nepřipouštěla, nejmladší z nich před večeří zarecitoval jejich ještě horkou "básničku":

Ještě není ani duben a my vytahujem buben,

hodiny však tikají, holky na nás čekají,

jablko má více barev a my trénujeme na krev,

v televizi dávají olympijské hry, Liborek nám však masíruje nohy.

Večeři předcházel kruhový trénink s využitím svahů, zapojili jsme kromě míčů překážky, medicinbaly, tyče, švihadla, kloboučky, kužely. Kluci absolvovali tři série, jejich přístup byl perfektní, v poslední sérii si obíhání křoví v kopci samovolně změnili v závody, no paráda.
Večer jsme posílili bříško, ruce a záda, dobře jsme se protáhli (Jarda Škoda je snad pružnější a ohebnější než před dvaceti roky...).
Poté už jen bazén, vířivka, sauna, dnes už bylo dovádění o něco méně než včera.
Máme za sebou další den, po očku sledujeme průběh olympiády, těšíme se z každé medaile naší i slovenské, máme pouze dilema jestli Slováci nějakou vůbec získali (Ruska v biatlonu už je okoukaná, prý si Slováci na letní olympiádu pořídí Keňany....), na chatě je klid naprosto úžasný, tak dobrou noc a zase zítra.

4. den - úterý

Úterní ranní výběh po místních kopečcích byl vylepšen návratem dvou opozdilců (Ryšlavý,Franz), kteří zapomněli odbočit a přeměnili si trénink v autostop, díky domorodci byli odvezeni autem na chatu. Dopolední klasická střelba po individuálních akcích i po kombinacích na velmi měkké travičce, tentokrát byla odměna jen pro nejlepší trojici v podobě obsluhy u závěrečného oběda, vyhrála trojka ve složení Škoda, Těmín, Jiráň, obsluhovat budou gólmani a hráči, kteří vynechali trénink kvůli zdravotním indispozicím. Odpoledne jsme využili krásnou měkkou cestičku, která se lehce zvedala a kluci si mákli, nabíhané běhy netrvaly dlouho, ale bylo to celkem výživné. Odpoledne za námi přijelo vedení, opět nám přivezlo kompresor, ale již nebyla v plánu tréninková jednotka s míčem. Večer opět posilování rukou, břicha, zad a následná regenerace, pak už poslední noc. Středa ráno závěrečné proběhnutí a dopoledne opět využijeme bazén a vířivku, pak už sbalit a všichni rádi pojedeme domů.

Václav Havel: Soustředění splnilo svůj účel, mužstvo zasluhuje pochvalu jak za přístup k tréninkům, tak i za celkové chování, zažili jsme spousty dřiny a zároveň spousty legrace, noví hráči zapadli do mužstva, většinou se říkají věty, že starší jsou mladým příkladem, pro nás to není fráze, u nás to platí stoprocentně, mladí je dobře doplňují a opravdu respektují.