Tak jak jsem napsal do programu, tak se i stalo. Počasí na objednávku jak ze žurnálu, skvělá účast, spousta dobrot (dort p. Korbelové neměl chybu a Romča asi vybrala uzenářství, neboť se na stůl pořád valily dobroty jedna za druhou). Děti si zasoutěžily o sladkosti a musely se hodně snažit, aby něco uloupily. Středobodem byl zápas maminek. A přátelé, kam se hrabe nudná španělská hra a německá buldočí by tady zbledla a vypelichala. A pozor ! Hrálo se bosky, nalakovaný nehty šly stranou a dětský rozlišováky vytvarovaly postavy výtečných tvarů a rozměrů ( ještě, že jsem šťastně ženatej). Rozhodčí p.Damková nene p. Kašpárková bezúplatně a bez cesťáku zatavila píšťalu a dovedla zápas k remíze 1 : 1 a rozhodovaly penalty. Zákroky p. Uhrové (na hranici lidských možností) dovedly oranžové k vítězství. No a pak už jsme se soustředili na dobrý pití a jídlo. Pepíček Dohnanský st. v udírně doslova kouzlil (za což mu děkuji). Jo a abych nezapoměl, řekli jsme si všechno ke stanování od pondělka. No myslím, že jsme si to všichni užili a vo tom to je. Standa Míšek