Tak nám v poklidu proběhl test na samostatnost Vašich ratolestí. Stanový tábor 9.-11.7.2012 byl tak krátký, že se nejvíce zpotili rodiče při stavění stanů. Letos jsme zařadili více doprovodného programu - přece jenom jsou prázdniny. V pondělí procházka na starý Labe byla spíše utěkem mezi komáry a jinou místní havětí (drbali jsme se ještě ráno) a nutrie už uplavaly bůhví kam a nebo jim někdo někam pomohl ?  V úterý jsme se vypravili mikrobusem celá parta na Říp. Pro děti dobrej výšlap, ale co jsem tam dělal já ?!?! Po návratu na úpatí jsem omdlel, nohy se mi zkroutily v křečích a mladý asistent Labounek šel s několika dobrovolníky v sázce ještě jednou až do poloviny. Odpoledne, když už to přece jenom vypadalo, že jsem přežil, nám předvedli svoje umění libišští hasiči. Bylo to super - děti si to v malém vyzkoušely taky a akce odborníků jsme ocenili potleskem - věřte, že to není nic jednoduchého. Děkujeme jim. Středeční ráno se protáhlo až k obědu procházkou na modelářské letiště. A bylo to super. Stihli jsme zde trénink dvou velkých modelů s akrobacií a výkladem pilotů-modelářů. Parádní akce. Mezi tím vším, co popisuju, samozřejmě vládl fotbálek v různých podobách. Ranní rozcvičky, fotbal na boso, spousty soutěží o něco a musím přiznat, že jsme si k tomu užili i spoustu legrace. Nutno zde dodat, že tohle všechno nezvládnete bez týlovýho zajištění. Hoteliér p. Havel se svojí osádkou se toho zhostil naprosto famózně a my jsme mu to vraceli prázdnejma talířema a velkým potleskem nad závěrečným řízkem. Když k tomu připočtu prima počasí, servisní zajištění pí.Správcové nebo Pepíčka Dohnanskýho st., tak musím konstatovat, že jsme to letos zase posunuli o kus dál. Díky moc bratrům Franzovým, Goganovi a hlavně neúnavnému Pavlu Labounkovi nejst. Jestli já budu mít jeho vitalitu sedmdesátníka ke konci měsíce, tak se uvidíme na OH v Londýně v závodě maratónců. Ale moc na to nevsázejte. Standa Míšek