Den poslední
Problémy
s připojením k netu mě dohnaly k dopsání z cesty do Itálie až po
příjezdu. Závěrečné dny byly plné slunce, tepla a pohody. Každý si
doutratil fufníky za maličkosti pro známé a příbuzné (což já
nedělám, ať si tam každý zajede a koupí, co chce). Cesta domů v
pohodě, ale stejně jsem se přiznal, že mám Fučíka ve skříni. Večer
v Rakousku, na zastávce pro kuřáky, jsem se ptal na benzíně, kolik
hrajeme s Polákama. Obsluha na mě koukala jak tydýt. Zkoušel jsem i
volat na Sokol, ale Tondovi Vetešníkovi už v tý době nebylo vůbec
rozumět (nevím, jestli to bylo hlukem nebo chlastem), a tak až nad
ránem při zastávce ve vlasti jsme mohli slavit. Brzký návrat nás
málem ještě dostal do oslav Sokola, ale Ti, co tam zbyli, už
nepromluvili. Tak doufám, že se Vám krátké postřehy líbily, a
můžete se tak přimluvit u vedení Sokola, že za 2 roky bude MS v
Brazílii a schopný dopisovatel mého ražení s dobrým
kapesným.................
Den 6.+ 7.
Včera
opět nešlo spojení a tak to doháním dnes. Včerejší odpo bylo ve
znamení italského fotbalu. Všude ticho a klid, jeden výbuch bomby a
pak už ticho až do noci. Hospodský v mojí hospůdce změnil směnu a
tak jsme si to užívali doma na baru, fandili Irům a ani nevim kolik
prohráli. Kontrolní otázka - jestlipak víte, kolik se vejde malejch
rumů do kornoutu od zmrzliny ? Já už to taky nevím, ale jednou
to doma znova zkusíme.
Den (4.) + 5.
Bohužel
včera nešlo připojení na internet. Schází se mi tady dotazy čtenářů
a tak rád odpovím (dotazy manželky jsem poznal a neodpovím). Tak
třeba - fotbal u Italů je jako u nás volba presidenta (ikdyž to je
blbost, to u nás už asi nikoho nebere). Od dopoledne (den, kdy
hrajou, asi nikdo nedělá) se hloučkujou a diskutujou. Číšník Vám
přinese pivo o 3 minuty pozdějc a chce slyšet Váš názor, ikdyž
nerozumí ani slovo, na hlavní třídě v Caorle se uzavře provoz o 2
hodiny dřív než jindy a o samotný zápas Italů si nekoupíte ani
lízátko. Jejich zápas se Španěly se rozebíral dlouho do noci a
dlouho celý příští den. Remízu brali, měli ze soupeře respekt.
Další dotazy zítra, čumíme, jak pojedou domu
Orange.
Den 4.
Dopoledne bouřka za bouřkou, odpoledne hezky a
skvělý vlny. Kvůli fotbalu jsem vynechal návštěvu restaurace. Za
uhodnutý výsledek jsem vyhrál 5 velkejch rumů, a tak je teď
likviduju a myslím na Vás.
Den 3.
Dopolední fotbálek a pak slunění u
moře. Sledoval jsem italskou televizi a jestli jsem rozuměl dobře,
tak chválili libišskou přípravku na turnaji v Praze a na Mělníku,
tak blahopřeju. Doufám, že až přijedu, tak je trenéři naplní
šampusem. Čumíme na fotbal, ale kolonie spolubydlících chce koukat
na seriál na Primě. To jsou šílený návyky, pánové, něco s tím
dělejte. V hospodě jsem maximálně pokročil, neb jsem poprvé dostal
pivo s poctivou mírou a naučil jsem ho říkat "kdo lže, ten krade a
toho vyženou z evropský unie". Jenom neví, co je to EÚ.
Den 2.
Takřka celý den jsme proleželi na
pláži a nic nedělali. Nicméně dopoledne jsme si střihli přátelák a
porazili jsme v sestavě já jako kapitán, Kletečka, Vyšinský, Karel
Svoboda a jistý Láďa trojici dorostenců Míšek, Jílek a
Vetešník při skóre 5:4. Hospodskýho jsem naučil v další lekci
češtiny velký panák, druhá liga a Libiš p.....l mi vyliž. Víc jsem
toho nestihl.
Den 1.
12
hodin v autobuse není nic hroznýho, ale přiznal jsem se úplně ke
všemu. Počasí odpovídá ceně zájezdu a moře nepodlehlo finanční
krizi a zůstalo stejně slané jako pověky. Nikoliv pak restaurace.
Jednu malou (kvůli fotbalu) jsem si našel a během večera jsem
tradičně lenivou obsluhu naučil základní česká slovíčka a obraty
jako " malej rum", " bohemka", " Božkov". Mám na to týden a to bude
stačit, aby se italský kolega při případné návštěvě Česka
domluvil.
Webcam Caorle