Při tý spoustě fotek nelze jinak než se v krátkosti vrátit k letnímu soustředění přípravek na hotelu Ort u Sobotky a to i proto, že je to moje poslední soustředění. Celý to začalo velmi romanticky na nádraží v Neratovicích. Jeli jsme přes Ml.Boleslav vlakem až do nejbližší vesnice asi 500 metrů od hotelu. Do soboty tam s námi byly přípravky z pražského oddílu TJ Točná, takže jsme mohli alespoň u ml.přípravky sehrát nějaký modelový zápas. Vedle důkladné fyzické přípravy nám zbyl čas i na prohlídku okolí. A že místní kraj je nádhera, zjistíte při výšlapu na rozhlednu zámečku Hausperk. Co kopec to hrad, co údolí, to rybník. Došlo i na Kost, samozřejmě na hrad Kost. Když k tomu přidám perfektní ubytování, výbornou stravu a milé a vtipné trenéry, tak není co řešit. Využili jsme možnosti golfového odpaliště, kde jsme zjistili, že někteří hráči (ale i trenéři) by se tím mohli  živit, ovšem jako bezdomovci. No a v sobotu za námi přijela velká většina rodičů, aby se večer konala malá seznamka, a to takzvané utužení kolektivu. Dvě uzený kýty snad z mamuta, perfektní obsluha pod velkým zahradním stanem a počasí, že by psa nevyhnal. Nenechali jsme se tím odradit a pustili se do nerovného boje s obsluhou (tedy pro obsluhu nerovného). Ráno u snídaně jsem potkával tváře mě odněkud povědomé, lehce zestárlé, a ptající se po česnečce. Účet z předešlého večera připomínal spíše inventuru z lihovaru a sčítání čárek za pivo oddělalo 2 sady baterií v kalkulačce. Snad poprvé jsem se těšíl domů k rodině a to mě jasně přesvědčilo o tom, že to bylo moje poslední letošní soustředění.

Standa Míšek

FOTOGRAFIE

FOTOGRAFIE

FOTOGRAFIE