První mistrovský zápas sehráli
naši kluci ve čtvrtek na domácím hřišti proti klukům z Kojetic,
kteří přicestovali pouze v šesti včetně gólmana, takže jsme se
soupeři přizpůsobili a celé utkání sehráli 5+1 proti 5+1. Vzhledem
k tomu, že se náš tým stále tvoří a kádr dolaďuje o další hráče, se
kluci na hřišti první poločas spíše hledali. Vzniklý prostor, který
uvolnili čtyři chybějící hráči ve hře, jím však byl ku prospěchu,
což doplnila možnost postupně prostřídávat pětici dalších hráčů
oproti žádnému na soupeřově straně. Druhý poločas se začala dařit i
kombinace, hráči začali zvedat hlavu a nebát se soupeře. Tým z
Kojetic ovšem zahrozil několikrát také, náš gólman však v bráně
čaroval a především díky velké dávce štěstí a neustále se
zlepšující obraně uhájil čisté konto. Středová řada pak předvedla
pár hezkých gólových momentů a útok se nebál volného prostoru po
stranách, po kterých minutu po minutě nestřídajícího soupeře
unavoval. Velmi fyzický náročný zápas se stal našim prvním úspěchem
v dlouhé sérii 14 podzimních zápasů okresního přeboru.
Druhý mistrovský zápas v neděli se
stal pro naše kluky jakýmsi fotbalovým křestem, dorazily k nám
velmi ambiciózní Lobkovice, ve kterých navíc hostují dva libišští
hráči. Z důvodů nepodložených pochybností lobkovického trenéra o
oprávněnosti startu některých libišských hráčů v tomto zápase byly
předloženy pro kontrolu a klid na hřišti registrační průkazy našich
kluků, soupeřem tímto schváleny a mohlo se začít bojovat. Skutečně,
celý zápas naši kluci dřeli, aby uhájili důstojný výsledek. Nejen,
že prohráli opravdu těsně, ale především prověřili soupeře, který
patrně tak těžký zápas nečekal. Mít více útočné síly, patrně by
soupeř se třemi body neodjel. Občas to i zajiskřilo, kluci si však
nakopat nenechali, naopak, soupeřův vítězný pokřik po utkání z
kabiny nebyl venku na lavičkách téměř znát. Utkání výborně zvládli
nejen ti starší - 1999, 2000, ale také ti mladší, kteří dokázali
prostřídat tak dobře, že se málem dostávali do střeleckých šancí.
Hra si vyžádala několik různých změn na všech postech kromě
gólmana, který se svým prvním zápasem skvěle uvedl. První gól jsme
za soupeře vstřelili spíše my, druhý byl pro nás takový ten
nešťastný, oba padly díky naší nesehranosti. V klucích to však
vyvolalo naopak bojovnost, se kterou dohráli první poločas a
především bezgólový druhý, kdy obrana společně s gólmanem a
urputným bojem všech kluků ve středu pole o každý míč uhájila čisté
konto. Všichni naši hráči si zaslouží opravdu velké poděkování.
Jsou prostě zápasy, kdy i přes prohru je člověk vítězem a jedním z
takových byl ten nedělní, který jsme mohli vidět. Díky kluci a díky
všem, co jste nás přijeli podpořit.
